Co dělá ledňáček ...

    … a tak jsme mokli oba, ledňáček i já, malý rozdíl byl v tom, že jemu to vůbec nevadilo a mně pršelo na foťák, na hlavu a teklo za krk … ale ven z úkrytu se mi nechtělo, abych ho nevyplašil, když on tu byl doma …

Když je mírná zima, ledňáčků bývá další rok více, to je známá věc. Zima 13/14 byla opravdu teplá a na počtu ledňáčků to bylo docela znát. Ledňáčků bylo sice dost, ale většinou sedali do zarostlých větví a dosti často pokaždé někam jinam, takže jsem jejich fotografování odkládal. Štěstí se usmálo v pravý čas, v srpnu, kdy už je po hlavní biologické sezóně a je „fotovolněji“. Mladý ledňáček si oblíbil malý rybník, spíše kaluž o průměru patnáct metrů, uprostřed lesa. Později jsem viděl, že tu loví čolky.

Svůj přílet hlavní protagonista vždy ohlásil zapískáním a potom ho bylo všude plno. Stačilo se pak jen dívat a obdivovat.

Vždycky jsem si říkal, co asi dělá třeba ledňáček, když zrovna neloví, nekrmí, nelétá. Teď už to vím. Když je vše hotovo, tak si sedne na větev a třeba čtvrt hodiny sedí a kouká do jednoho místa … Cožpak o to, na kartě přibývaly snímky „ledňáček stokrát stejně“, ale když začalo pršet, už to taková zábava nebyla – viz první věta.

Ale kvůli ledňáčkovi stálo za to zmoknout … :-)

    5. VIII. 2014

Několik dalších ledňáčků: