Hagia Sofia

Mám rád Umberta Eca. I když si myslím, že si ze čtenářů dělá občas legraci a záměrně napíše úplný blábol, rád se jím prokoušu v očekávání dalších pokračování krásných středověkých příběhů. I jeho zásluhou bylo, že jsem se znovu těšil na Istanbul. V samém centru Istanbulu, v chrámu Boží moudrosti totiž začíná jeho román Baudolino, aby pokračoval v podzemních zásobárnách vody, v istanbulských cisternách.

Do podzemí se hrdinové knihy dostali přímo z chrámu Hagia Sofia - největší byzantské stavby své doby. Vedle monumentální klenby, která se vznáší ve výšce 55 metrů zaujme i množství rozptýleného přirozeného světla přicházejícího z kopule a postranních oken.

Vedle hlavních chrámových prostor, které jsou hlavní atrakcí, jsou tu i zákoutí, kde se zastavil čas. Zešeřená atmosféra a chladné zdi nepřitahují návštěvníky tolik, jako mozaiky hlavní lodě, takže jich tu je mnohem méně.

A sešlapané kameny postranních vchodů na balkóny pamatují snad doby, kdy se v chrámu na koni klouzal Baudolino (jako románová postava :-)

Na balkónové terase je spolu s mramorovými sloupy z řeckých chrámů řada mozaikových obrazů. Na fotografii je mozaika umístěná nad vchodem, kde jsou vyobrazeni císař Konstantin Veliký, zakladatel chrámu (nese město Konstantinopol) ) a Justinián, císař, který dal v roce 532 postavit chrám do současné podoby (nese kopuli Hagia Sofia).

Bohužel se mi nepodařilo zachytit vnější stavbu v nějakém efektnějším ranním nebo večerním světle. Ráno jsem dospával a večery jsme trávili v taverně s vodní dýmkou a tančícími derviši... Takže - jeden z dalších důvodů proč se sem vrátit. Nebo snad pane Umberto příště někam jinam ...?

VII. 2009

Další foto Hagia Sofia:

Další památky v Istanbulu:

Život v Istanbulu:

Egypský bazar:

SZ Turecko: Ulu Dag:

SZ Turecko, Nikaia: