Malí velcí pracanti

Čekání na ledňáčka se protáhlo. Nepomohla ani krásně připravená bidýlka nad tůňkami s prokysličenou vodou, kde se zdržují hejna rybek. Při rekognoskaci terénu se ledňáčci proháněli tam a zpět jako píšťalky a najednou prázdno. Když se chvíli nic neděje, tak je i sebemenší pohyb nápadný, zvláště když se opakuje stále na stejném místě. Mezi kořeny nad proudem vody si stavěli hnízdo střízlíci.

Najednou jsem si uvědomil, že si střízlíci vlastně staví více hnízd na různých místech a potom si jedno vyberou. To už by tu za nedlouho nemuseli být ... takže lepší střízlík v hrsti, než ledňáček v nekonečnu. Ostatně: většinou jsou střízlíci někde v roští a tam se fotí opravdu špatně, takže není co řešit!

Tentokrát jsem přichystal mezipřistání střízlíkům - kámen ve vodě. S chutí ho začali využívat. Opět začala fungovat Murphyho pravidla: jestliže bylo do teď pod mrakem, tak od teď začalo střídání prudkého slunce s mraky. Manuální nastavení nejde, priority času, clony nic moc, vyvážení bílé každou chvíli jinak, když po deseti minutách nečekaně přiletí objekt o velikosti osmi centimetrů na jednu vteřinu a ještě se neustále mele, tak je výsledkem spousta přepalů, uříznutých ptáků a prázdných kamenů.

Fotografováno ze břehu dolů na pozadí tekoucí vody. Bělavé šmouhy jsou rozostřené bubliny na hladině.

Doufám, že si střízlíci zrovna tohle hnízdo nevyberou, protože se na tomto místě při dešti hladina Sázavy zvedne třeba i o půl metru a to byl jejich konec.

    21. V. 2013