Pod hladinou Jadranu

Svět pod mořskou hladinou je stejně pestrý, ne-li pestřejší, než náš suchozemský. Kdo se někdy potopil, bere potápěčské brýle a šnorchl jako samozřejmou výbavu na cestě k moři.

S fotografováním pod vodou je to už horší, podvodní pouzdra pro zrcadlovku stojí několik tisíc, takže když se podvodnímu focení nechci cíleně věnovat, není to pro mne ta správná investice. Možnou alternativou je fotografování v akváriu. Mám s ním velmi dobré zkušenosti a kyveta o rozměrech 25x20x10 cm patří do základní výbavy při cestách k moři. Zatím, co se normální lidé opalují , já, pokud zrovna neběhám někde po kopcích, si užívám objevování detailů podmořských korýšů, měkkýšů a hlavně ryb.

Následuje malý příspěvek k determinaci některých druhů ryb jadranského pobřeží. Určovací znaky jsou vybrány z několika zdrojů s přihlédnutím k těm opravdu typickým.

Hlaváč pestrý (Gobius paganellus) – obyvatel skalnatého pobřežního pásma. Typické znaky: 14 cm, oranžový lem na první hřbetní ploutvi, úzká mezera mezi hřbetními ploutvemi (ve srovnání s ostatními hlaváči)

Hlaváč sasankový (Gobius bucchichi) – skalnaté i písčité dno. Typické znaky: Nezaměnitelný druh, pískové zbarvení s několika podélnými řadami tmavých skvrn.

Tripterygium nasus syn. T. tripteronotus – výskyt na dně s porosty řas. Typické znaky: 8 cm, první osten prostřední ploutve mírně prodloužený.

Slizoun pruhovaný (Parablenius gattorugine) – skály a porosty řas. Typické znaky: 20 – 30 cm, nezaměnitelný druh vzhledem ke zbarvení a zpeřeným tykadlům.

Ropušnice obecná (Scorpanea strofa) – výskyt v hloubce 10 až 200 metrů Typické znaky: délka do 50 cm, výrůstky na spodu brady.

.

I fotografování v kyvetě má svoje specifika: - Naprosto čisté sklo, u moře pro čištění používat sladkou vodu, je-li možnost, tak i destilovanou. - Při čištění používat hadřík, který nepouští chlupy. - Čistý materiál na dno kyvety (platí zejména pro sladkovodní lokality, mořské substráty jsou čisté samy od sebe). - Fotografovat ve stínu, používat živý náhled, manuální ostření, předsklopené zrcátko, samospoušť, případně další opatření pro makro …

.

S použitím: http://www.habitas.org.uk/marinelife/index.html RIEDL, Rupert. Fauna und Flora der Adria. Hamburg und Berlin: Verlag Paul Parey, 1970. MULLER, Horst. Fische Europas. 2. vyd. Leipzig-Radebeul: Neumann Verlag, 1987. ISBN 3-7402-0044-8. BERGBAUER, Matthias a Bernd HUMBERG. Co žije ve Středozemním moři: Určovací příručka pro potápěče. 1. vyd. Praha: Svojtka/Co, 2001. ISBN 80-7237-310-2.

.

20.XI. 2012