Vranské jezero
Vranské jezero je největším jezerem v Chorvatsku, má rozlohu 30 km2. Od roku 1983 je jeho jihovýchodní část ornitologickou rezervací, kde bylo zaznamenáno kolem 240 druhů ptáků. Měl jsem možnost navštívit jezero začátkem července na několik dnů jako běžný turista, bez možnosti speciálních ornitologických výletů, které se tu údajně konají a bez toho, abych se snažil o nějaké méně dostupné lokality.
Pro nenáročného návštěvníka je asi nejlepší přístup v jižní části jezera, kde vede po celé délce jezera silnice, pro cyklisty je připravena cyklostezka na druhé straně. Příjemným překvapením byly vztahy veřejnost - ochrana. Hned za tabulkou ohraničující rezervaci vede cesta po břehu, prakticky uvnitř rezervace je kemp, jeho návštěvníci se koupali na mělčině, nedaleko nich lovili volavky a kormoráni. V létě hladina ustupuje o několik desítek metrů dále. Na dotaz u správců, zda se můžu procházet po obnažených místech, kde lovili bahňáci, zněla odpověď „Beze všeho“.
Pro návštěvníky je vybudován naučný chodník na kůlech, v jeho blízkosti jsou pozorovatelny a pro turisty jsou připraveny informační tabule. Vše je docela pěkné a vkusné. A příjemné bylo i to, že na rozdíl všeho ostatního v Chorvatsku, chodník není zpoplatněn.
Specialista by toho za dva dny viděl asi mnohem víc, mně se zdálo, že tam toho na pozorování moc není. Na mělčinách posedávali rackové a to bylo všechno.
Ještě, že se odněkud zatoulal k chodníku kolpík, a tak jsem se mohl „zahojit“ na něm …
Místní „specialitou“ bylo plašení ptáků uvnitř rezervace výstřely a detonacemi, podobně, jako se to děje např. na moravských vinicích. Domorodci si tak chrání políčka se zeleninou před špačky.
Pozornost si zaslouží i samotné městečko Vrana (mimochodem, vran – šedivek kolem jezera bylo dost). Zříceniny hradu ve městě pamatují Římany, benátské kupce, Turky, Araby, svoji stopu tu zanechali templáři …
Dnes se mezi rozvalinami prohání vlhy – nejhojnější ptáci ve městě. U nás si vlhy hloubí nory převážně ve svazích, v Chorvatsku jsou všechny svahy denudovány až na skálu, takže jim nezbývá, než se zavrtat rovnou do země jako myši. Ta nora vpravo dole na následujícím obrázku je právě vlží.
Jezero by asi stálo za návštěvu v době ptačího tahu, ale kdo by jel tisíc kilometrů ke studenému moři, že … :-)
S použitím: http://www.chorvatsko.cz/svdal/vransko.html http://chorvatsko.adrialand.com/prirodni-park-vranske-jezero.html
23.IX. 2012